Po zimě si můžete všimnout, že terasa nebo chodník už nevypadají jako před tím. Některé dlaždice se viklají, jiné jsou o pár milimetrů výš než okolní plocha a někde se objeví drobné mezery. První reakce bývá, že zima byla letos prostě silná a dlažbu zvedl mráz. Jenže kdyby byla příčinou pouze nízká teplota, hýbala by se každá venkovní dlažba. Ve skutečnosti zůstávají některé chodníky rovné desítky let, zatímco jiné potřebují opravu už po několika zimách.
Voda
Mráz sám o sobě dlažbu nezvedne, potřebuje k tomu vodu. Ta se dostane do podkladu, během zimy zmrzne a zvětší svůj objem, čímž začne tlačit na jednotlivé dlaždice. A jakmile přijde obleva, led roztaje a podklad si znovu sedne. Ne vždy ale úplně stejně jako před zimou. Proto se po několika letech objeví dlaždice, které se začnou kývat nebo mezi nimi vzniknou nerovnosti.
Nejčastější chyba
Podklad pod venkovní dlažbou musí být dostatečně hluboký, dobře zhutněný, a hlavně musí odvádět vodu. Pokud se některý z těchto kroků při pokládce odbyl, začne se problém dříve nebo později projevovat. Někdy stačí, že se podklad nezhutnil po jednotlivých vrstvách a dlažba pak několik let vypadá bezchybně a první zima ukáže, kde je slabé místo.
Problém bývá nejčastěji u okraje
Jestli se hýbou jen krajní dlaždice, nemusí být poškozená celá plocha, protože okraje chodníků nebo teras dostávají ještě větší zátěž. Voda se sem dostává snadněji, podklad rychleji promrzá a dlaždice nemají oporu ze všech stran. A podobně dopadají i místa kolem svodů okapů, protože když při každém dešti stéká voda stále na stejné místo, podklad se postupně vyplavuje a dlažba začne ztrácet stabilitu.
Někdy stačí jediná uvolněná dlaždice
Na první pohled se může zdát, že se hýbe jen jeden kus, jenže právě ten bývá začátkem většího problému. Při každém došlápnutí se dlaždice nepatrně pohne, jemný písek pod ní se postupně přesouvá, mezera se zvětšuje a po několika měsících se začnou viklat i okolní kusy. Proto nesmíte čekat, až se nerovnost rozšíří přes celý chodník.
Jestli se problém týká jen několika dlaždic, často stačí rozebrat poškozenou část, upravit podklad a dlažbu znovu položit. Horší situace nastává ve chvíli, kdy se hýbe větší část terasy nebo příjezdové cesty. To už bývá známka, že chyba vznikla při zakládání celé plochy.
Čím dříve se uvolněná dlažba opraví, tím menší bývá rozsah prací. Když se nechá několik dalších zim bez zásahu, voda se dostane pod větší část povrchu a oprava bývá podstatně náročnější.
Zdroj foto: freepik.com
Zdroje textu: pavingexpert.com, marshalls.co.uk, belgard.com
