V dřívějších dobách sloužila udírna především ke zpracování a zakonzervování masa ze zabíjaček. Těch už je v dnešní době pomálu, to ale neznamená, že by snad lidé zanevřeli na pochoutky, které jim může udírna poskytnout. A nemusí se jednat jen o vepřové maso.
Udit lze i sýry nebo ryby. V dnešní době tak udírna slouží spíše k „dochucování“ zakoupených výrobků. To ale nic nemění na tom, že je domácí udírna velice užitečnou konstrukcí, kterou je rozhodně dobré na zahradě mít!
Výběr zahradní udírny
Předtím, než se pustíme do stavby udírny, nebo se rozjedeme pro nějakou, která je ke koupi dostupná jako celek, je třeba si uvědomit, co od ní očekáváme a jaké nároky na ní budeme klást.
Pokud je vaším cílem pouze uzení menších kousků masa, sýrů, klobás nebo ryb, vystačíte si pravděpodobně s dřevěnou udírnou. V případě, že vám něco takového nestačí a myslíte na udírnu „se vším všudy“, kde můžete udit i ono nešťastné celé prase, budete asi muset přistoupit ke stavbě velké cihlové udírny.
Dřevěná udírna
Mluvíme-li o dřevěné udírně, máme na mysli menší konstrukci, kde bude mít udící komora, tj. prostor, ve kterém jsou umístěny uzené potraviny, podobu dřevěné bedny. Ta musí bát samozřejmě zvnějšku přístupná, buď prostřednictvím klasických dvířek, anebo odklápěcí střechy.
Do udící komory musí samozřejmě přicházet kouř, pokud možno chladný. Toho se docílí tak, že je topeniště k udírně umístěno (samozřejmě vždy pod úrovní udící komory) tak, aby s ní bylo spojeno rourou – kouřovodem – která bude mít mírný spád tak, aby se kouř během cesty ochladil.
Vývod kouřovodu do udící komory by měl být navíc překrytý roštem. Tak bude zajištěno, že do kouřovodu nespadne žádná uzená potravina, a navíc dojde k rozptýlená kouře do celého prostoru udící komory. Z té musí mít kouř samozřejmě možnost unikat komínkem.
Zděná zahradní udírna
V případě velké zahradní udírny zůstávají její principy stejné. Rozdíl je samozřejmě ve velikosti a „bytelnosti“ celé konstrukce. Udící komoru tvoří v tomto případě nejčastěji obezděná kovová skříň, do které ústí kouřovod z topeniště k udírně. Topeniště, resp. ohniště, se staví jako uzavřené, obložené nejčastěji šamotovými deskami, to koneckonců platí i pro menší udírny.
Základní pravidla uzení
Již bylo zmíněno, že kvalitní uzení, které má mít kýžený efekt, vyžaduje studený kouř. Proto je vhodné pořídit si teploměr do udírny a teplotu na něm hlídat. Vhodný kouř poskytne spalování suchého dřeva z ovocných stromů, buku nebo dubu.
Je třeba, aby dřevo neobsahovalo pryskyřici a neměla by se pálit kůra. Někdo přidává do ohniště i určité bylinky, typicky jalovec. To už ale záleží na majiteli, jeho chutích a potřebách.
Udírny je možné koupit jako celek, dokonce i v elektrické podobě. Vlastnoručně postavená udírna, ze které nabídnete na zahradě hostům dobroty, je věc, kterou nic nepřekoná.
